P.C Cast, Kristin Cast : Škola noci - Vyvolená (3.díl)

24. července 2011 v 9:53 | Monii |  Fantasy
Česká anotace
Učednice velekněžky Zoey Redbirdová má spoust problémů. Zaprvé si myslí, že narozeniny a Vánoce by se neměly míchat dohromady, i když se oslavenec narodil čtyřiadvacátého prosince. Zadruhé se zapletla se třemi kluky naráz. Zatřetí si začíná až podezřele rozumět s nejotravnější holkou na škole, kterou její ostatní kamarádi nemůžou ani cítit. Nejvíc ji však trápí, co se děje s její nejlepší přítelkyní. Stevie Rae možná vstala z mrtvých, ale změnila se - tak moc, že už pro ni nejspíš neexistuje cesta zpět. Jenomže tomu Zoey prostě nechce věřit, a proto začíná zoufale spřádat plány na její záchranu. Všechno ovšem musí stranou, když Školou noci otřese hrůzná vražda...






Můj názor na knihu
Asi nejlepší díl ze všech, kterých jsem zatím četla - a já jich četla 5, jen tak na vysvětlenou. Bylo už to takové víc "akčnější" a navíc se Zoey konečně rozhoupala a trochu si Erika pustila k tělu. Bylo na čase. Si myslím. Nějak mě kniha ale pořád utvrzovala v tom, že mám ráda Lorena. Vážně, to se nezdá, ale je to vážně kus =D.

Celý článek obsahuje případné spoilery

Loren byl sice hajzl, ale pěkný, takže tím pádem první nařčení padá. Koho to zajímá, že jo? Byl pěkný, takže je jedno, jak se chová. Ale teď vážně. Neferet ho vlastně využívala, takže za to nemohl. Chudák.
Co se týče Zoey. Jsem ráda, že to dala dohromady s Aforoditou. Teda, samozřejmě z čistě kamarádského vztahu. Afrodita byla zezačátku mrcha, to otřesná, ale pak se změnila k lepšímu. Tu mám prostě tak nějak ráda. Nebojí se nic říct a je upřímná. A že by byla zrovna dvakrát blbá, to se taky napsat nedá. No, radši pojďme k Zoey. Zdá se mi, že ona toho rozumu fakt moc nepobrala. Když dostala od svých kamarádů dárky na narozeniny - byly vánoční, protože se narodila 24.prosince -, tak se tvářila a chovala, jako by jí udělali bůhvíco. A když jí přišel poštou dárek od Heatha (lidského kluka), tak byla štěstím bez sebe.

V tu chvíli se rozletěly dveře a ve světle z chodby se zalesklo skrznaskrz blonďaté háro.
"Na."
Moje novopečené upíří reflexy naštěstí zafungovaly, takže balíček, který po mně hodila, jsem bez obtíží chytila.
"Hledal tě pošťák, ale tys byla tady se svým stádem pakoňů," řekla posměšně.
"Padej odsud, Afrodito," ozvala se Shaunee.
"Nebo tě polijeme vodou a ty se rozpustíš. To se prý ježibabám stává," doplnila Erin.
"Jasně," ušklíbla se Afrodita. Už se obrátila k odchodu, ale pak se ohlédla, věnovala mi široký nevinný úsměv a poznamenala: "Máš na krku rozkošného sněhuláka." Setkaly jsme se pohledem a já bych přísahala, že na mě mrkla. Potom pohodila vlasy a odvlnila se. Její smích se ještě okamžik vznášel ve vzduchu jako mlha.
"To je taková mrcha," vzdychl Damien.
"Člověk by řekl, že třeba přece jen dostane rozum, když jsi ji vyšoupla z Dcer temnoty a Neferet rozhlásila, že jí bohyně odebrala její dar," řekl Erik. "Ale ta holka se nikdy nezmění."
Zadívala jsem se na něj. Ty máš co mluvit, Eriku Nighte, vždyť jsi s ní dřív chodil. Ani jsem to nemusela říkat nahlas, Erik mi to evidentně vyčetl z očí, protože se rychle odvrátil.
...
*Kamarádi se ptali, co v krabičce je, ať to otevře atp.*
....Náramek. Byly tam hvězdice, mušličky, mořští koníci a mezi nimi rozkošná stříbrná srdíčka.
"Ten je absolutně dokonalý!" vykřikla jsem a připnula si ho na zápěstí. "Kdo mi ho jen mohl poslat?" Se smíchem jsem začala otáčet rukou a kochala se odlesky tlumeného plynnového světla, které měnily naleštěné stříbro v broušené diamanty. "Nejspíš babička, ale to je divné, vždyť se máme za chvíli sejít..." Najednou mi došlo, že v místnosti zavládlo naprosté, tíživé ticho.
Zvedla jsem oči a zadívala se na svoje přátele. Tvářili se otřeseně (Damien), rozladěně (dvojčata) a naštvaně (Erik).
"Co je?"
"Na," řekl Erik a podal mi lístek, který zřejmě vypadl z krabičky spolu s papírovou vycpávkou.
"A jéje." Okamžitě jsem to příšerné písmo poznala. Do háje! Patřilo Heathovi, lépe známému jako můj kluk číslo 2. Přečetla jsem krátký vzkaz a ucítila, jak mi hoří tváře. Bylo mi jasné, že můj obličej právě dostal velice nehezkou rudou barvu.

*Vzkaz*...
"A jéje," zopakovala jsem přitrouble. "No, ehm, je od Heatha." Nejradši bych se propadla do země.
"Tak to je trapas. Proč jsi prosím tebe nikomu neřekla, že nechceš k narozeninám dárky, co připomínají Vánoce?" zeptala se Shaunee přímo, jak to umí jen ona.
"Jo, vždyť to stačilo naznačit," připojila se Erin.
"Hmm," pronesla jsem výmluvně.
"Mysleli jsme, že sněhuláci jsou bezva nápad, ale když nemáš vánoční motivy ráda..." ozval se Damien.
"Já mám vánoční motivy ráda," hlesla jsem.
"Mně se těžítka se sněhem líbí," šeptl Jack. Vypadalo to, že se každou chvílí rozbrečí. "Rád si s nimi hraju."
"Vypadá to, že Heath tě zná líp než my." Erikův hlas zněl hluše a lhostejně, ale na očích jsem mu poznala, jak moc mu to ublížilo. Stáhl se mi žaludek.

*Pak odchází na setkání s babičkou...*
"Nechtěla jsem nikoho urazit. Mrzí mě, že vás ten Heathův vzkaz rozhodil - ale já za to nemůžu. A někomu jsem o tech dárcích řekla. Pověděla jsem to Stevie Rae."

A ta umřela, že, milá Zoey? Když jsem dočetla poslední větu, bylo mi jí líto. Teď se nad tím tak zamýšlím a říkám si: Ježiši, a proč se furt tak blbě vymlouváš? A právě proto se mi líbí tento díl nejvíce. Jsem vůči Zoey asi škodolibá, ale je krásná, úspěšná, tak by taky někdy mohla něco pohnojit, že jo.

Bodování

10 bodů z 10
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Baruš Baruš | Web | 30. října 2011 v 21:43 | Reagovat

tohle..., je jedna z mých nejoblíbenějších knih, doporučuju ti aby sis přečetla i další díly, je to fakt super knížka :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama